
Nebudu si hrát se slovíčky a surově to ztransformuji do věty
“Záloha je k ničemu, mějte archiv”
Samozřejmě nechci přijít o fotografie a vůbec o data obecně, možná o trošku víc než ostatní, už jsem potkal jsem hodně lidí, co se rádi odříznou od minulosti tak, že smažou všechny maily starší dvou měsíců nebo jim ani moc nevadí, když si zformátují disk s fotkami za poslední dva roky. Stejně ty pěkné mají vytištěné. Pokud jsem o něco přišel, tak vždy vlastní nepozorností (největší ztrátou bylo smazání RAWů a ponechání JPEG z 4denní expedice na Ukrajinu), ale fatální ztráta dat mne ještě nepostihla. Tento článek je tedy pro ty, kteří si svých dat váží.
Populární řešení
Občas se objeví někdo, kdo bezpečnost svých dat řeší (většina neřeší vůbec nic) a nejčastěji použije NAS a disků v RAID1. Je to ochrana proti “vyhoření” jednoho disku, ale nemá to nic společného s archivací a tedy velmi omezeně s dlouhodobou bezpečností dat.
Když to vypíši po bodech, tak RAID1 nechrání:
- proti přepsání dat špatnou verzí, toto platí zejména pro JPEG a typicky resize na webové rozlišení, u RAWu toto nehrozí.
- proti ručnímu smazání v rámci "reorganizace" (nejčastější varianta ztráty)
- proti blesku a následnému elektrostatickému poli
- proti domácím mazlíčkům (přiběhne tlustý, chlupatý pes a zničí biologickými metodami vše co vidí)
- proti vodě tekoucí z prasklé hadice od pračky vašeho souseda nebo vodou z polí a luk
- proti požáru
- proti manželce, která vám přijde na Bohunku
- proti dětem, které si přivedou kamarády
Existují zařízení, které stojí i s disky 30 000 Kč a jejich jediná ochrana je proti prosté havárii disku.

Co je tedy správná archivace?
Prostě to chce geografickou zálohu, v ideálním případě vypínanou, tedy archiv. Prostě mít data na dvou od sebe vzdálených místech a druhou lokalitu “vypínat” (což ale snižuje komfort). Nemusí to být mezikontinentální, stačí v nouzi snad i jedna budova, ale čím dále tím lépe, málokterá budova vyhoří celá do základu. Když už to nejde zcela bezpečně, tak bych navrhl následující kompromisní řešení, které je vhodné pro běžné celkové množství dat, cca 1-2 TB a foceni z frekvencí asi 1x týdně. Řešení pro výkonné fotografy, kteří donesou každý den 4 GB dat musí být jiné.
Primární data doporučuji mít na běžném datovém disku přímo v počítači (tedy v počítači bude jeden systémový disk a jeden nebo dva datové). K tomu je dobré/nutné mít jeden NAS (v módu RAID0 pokud bude vícediskový) na druhém “konci” bytu nebo domu. Dále pak nainstalovaný zálohovací SW, který v nějakém rozumném intervalu kopíruje data na NAS, v případě offline archivace s ručním kopírováním. Ruční offline zálohy provozuji a protože z NAS nestreamuji, ani zde uložená data nepotřebuji online, tak mne to nijak neomezuje. Prostě ho jednou týdně zapnu a zálohu provedu. Prodleva mezi novou dávkou fotografií a ručním kopírováním způsobí, že poslední várka dat nebude v archivu, ale já je nechávám nějakou dobu i na CF kartě.
Úplně nejjednodušší varianta je ruční kopírování na běžné přenosné disky a jejich umístění někde jinde – v práci, u rodičů apod. Jedná se o velmi nepohodlné řešení, ale paradoxně nejbezpečnější.
Obě tyto varianty jsou lepší než RAID1 a to zejména pro “nedynamický” charakter fotografických dat, kde se ztrácí výhoda okamžitého “mirrorování”. Osobně to kombinuji ještě se službou www.carbonite.cz, kam uploaduji třetí kopii dat. Většina těch, kteří takovou službu budou zkoušet, pohoří na kapacitě uploadu jejich konektivity.
0 komentářů:
Přidat komentář