Na českém trhu můžeme vidět několik “papírových” fotočasopisů. Ty dva největší jsou FotoVideo které vydává ATEMI, s.r.o. a DIGIfoto vydavatelství CPress Media, a. s.
Obě vydavatelství jsou profesionálové v oboru a obsah je naprosto sterilně technokratický, zaměnitelný a autoři neosobní a bezpohlavní.
Na trhu ale působí třetí velký hráč a to je časopis Photolife vydavatele Jana Karbusického (dále jen “Ó veliký”) . Ten se od ostatních časopisů liší. A liší se hodně.
Pominu-li jasně komerční výmyky až veletoče, tak podobný typ článků jako píše Ó veliký nikde jinde nenaleznete. Věnují se totiž často subjektivní stránce fotografie a tématům, kterým musí autor rozumět, což v konkurenčních médiích není. Styl Ó velikého je velmi charakteristický a nezaměnitelný, zejména svou interaktivností a použitým slovníkem. Kde jinde píše redaktor/vydavatel úvodník, kde poděkuje souslovím “dort byl tuze dobrý”. Za slovo “tuze” by možná Ó veliký dostat Nobelovu cenu.
V poslední době zřejmě Ó veliký podepsal kontrakt na dodávku IT sortimentu, takže nám zapleveluje časopis IT tématikou, ale i v tomto posledním čísle jsou výživná témata:
- Kreativní subjektivita
- Zobrazení ženskosti
- Stylizace
- Když je bílá obloha
Jestli to někdo nepochopil, tak rozdíl je v tom, že běžné periodikum když má nadpis “Když je bílá obloha” uvede popis výměny oblohy, za jinou – lepší. Ó veliký poctivě popíše všechny okolnosti (difůzi, odraz světla od čipu, antireflexní vrstvy, pokoru v srdci aj.) a nic nehodlá přeoperovávat. Je to originální, obsažný text, který sebere hodně času i energie číst, natož psát.
Ó veliký je taková osobnost, že jsem se rozhodl inspirovat se jeho nejlepší sekcí a to Fotoklinikou. Rozhodl jsem se že se pokusím o Fotoambulanci. A protože střílet na papoušky v kleci je srabáctví, budu se chlapsky věnovat Ó velikému, jakožto autorovi fotek, nebo jako tomu, který je schválil a okomentoval.
První díl najdete zde.
Autor nemá obchodní, ani žádné jiné vztahy s p. Karbusickým a článek vznikl podobnou formou jako když Eduard Štorch psal o Mamutíkovi a Huňáčovi.
0 komentářů:
Přidat komentář